Alpy - svět fantazie
Alpy se rozpínají od pobřeží Středozemního moře Francie, přes Švýcarsko, severní Itálii, Rakousko až do Slovinska. Tyto vrcholy jsou přitažlivé pro své dlouhé, nekonečné svahy, dlouhé sezóny, dramatické krajiny a rozmanitý terén.
Samotný název „Alpy“ je vlastně obecné označení velehor, který pochází z keltského výrazu „alp“, což znamená vysoké horstvo.
Alpy jsou největší evropský horský systém, vyvrásněný hlavně ve třetihorách, mohutně zaledněný.
Alpy leží mezi 50-160 v.d. a 44–480 s.š., v délce téměř 1 200 km, s největší šířkou 250 km, na území Francie, Itálie, Švýcarska, Německa, Rakouska a bývalé Jugoslávie. Oblouk Alp se táhne od Janovského zálivu, kde se stýká s Apeninami, až po střední tok Dunaje. Alpy zaujímají plochu asi 220 000 km2,
z čehož je asi 4 140 km2 zaledněno. Severní část je převážně vápencová, centrální krystalická. Převládající horninou je zde rula, žula, svory, břidlice, ale také okrajově pískovec, vápenec či dolomit.
Západní Alpy
Obecně lze říci, že hory Západních Alp jsou vyšší a mají strmější svahy. Mont Blanc na italsko - francouzských hranicích je se svými 4808 metry nejvyšší vrchol Evropy.
Východní Alpy
Sněžná čára Východních Alp dosahuje 2800 metrů na severním a 2900 metrů na jižním svahu. V této části dosahují nejvyšších vrcholů Ötztaler Alpen (Wildspitze 3772 m n.m.) sahající ke švýcarským a italským hranicím. Na západě jsou ohraničeny Innem a na východě údolím Ötztal. Za ním pak navazují Stubaier Alpen (Zuckerhütl 3507 m n. m.). V západní části je Brennerský průsmyk (1371 m n. m.), který dnes slouží jako dopravní tepna z Innsbrucku do italského Bolzana, čili ideální místo na využití svahů pro sportovní a rekreační účely. V tomto průsmyku vedla už v roce 1772 silnice, 1867 železnice a dnes dálnice A13.
Dále na východ pokračují Zillertaler Alpen s kvalitními lyžařskými areály v okolí Mayrhofenu nebo na severním svahu hory Olperer (3476 m n. m.). Některé sjezdové tratě jsou až 12 km dlouhé. Nejvyšší hora východních Alp je Piz Bernina ( 4052 m n. m.)