Historie poznání Alp

    První zakreslení Alp do mapy je zaznamenáno teprve kolem r. 150 Ptolemaiem. Zmínky v literatuře jsou však podstatně staršího data (Polybios, Artemidoros, Plinius starší). Podrobnější popis Alp přináší Strabon (kolem r. 63 př.Kr.–19 n.l.) ve svém díle Geographica.
Skutečný zájem o Alpy otevřelo teprve tažení Hanibala, o němž se rozepisuje Polybios. Brzy poté proniklo římské vojsko do jihoalpských dolin a podmanilo si jejich obyvatelstvo, což mělo za důsledek další poznání hor a využití jejich přechodů. Nevedlo však ještě k výstupům na vrcholy. Nižší sedla jako Brenner, Mont Genévre a Malý Sv. Bernard jsou známa již od nepaměti kupcům a pochopitelně i domorodému obyvatelstvu.

    Alpy zaujímají svou polohou v historii objevování velehor specifické postavení. Jsou prvním horstvem, o které se lidé začali systematicky zajímat. Na počátku 18. st. přicházejí do nich jako první botanikové. Mezi průkopníky průzkumu Alp patří J.J. Scheuchzer a další. Prvním mezníkem byl r. 1742, kdy glaciolog a topograf Pierre Martel zjišťuje, že Mont Blanc je nejvyšším vrcholem Alp. Martela následovali další přírodovědci.  Další významná data jsou 8. 8. 1786, kdy se podařil Jacquesu Balmatovi a Michelu Paccardovi výstup na vrchol Mont Blancu, a 29. 7. 1800, kdy se velké výpravě vedené hrabětem Salmem podařilo zdolat Großglockner. Na vrcholu stanuli bratři Klotzové, dva průvodci a farář Horasch. Tyto dva výstupy daly podnět k soustavnému zlézání alpských vrcholů. Brzy poté byly zlezeny Jungfrau (1811), Finsteraarhorn (1812), Monte Rosa (1855) a další. Toto období se nazývá „zlatý věk alpinismu“. Vrcholí dobytím posledního význačného štítu - Matterhornu v r. 1865. Iniciátory tohoto objevitelského nástupu byli především Britové.

    Tragický výstup na Matterhorn (při sestupu zahynuli čtyři účastníci výpravy) znamenal další mezník v historii Alp. Byl to rok zrodu sportovního horolezectví a vysokohorské turistiky, nesmírného rozšíření cestování do hor, rok vzniku alpského „průmyslu cestovního ruchu“. Od té doby se rozvíjí výstavba přístupových komunikací, chat, organizuje se vůdcovská služba, zakládají se horské kluby. Alpy se jako první velehory otvírají širokému cestovnímu ruchu.